Kolik vydělává interiérový designér: cesta k šesticifernému příjmu
čec, 19 2025
Není žádným tajemstvím, že ve světě interiérového designu se to točí nejen kolem barev a židlí, ale hlavně kolem peněz. Každý, kdo někdy zadával přestavbu kuchyně nebo celý byt, se asi lekl cifry na návrhu. Takže: skutečně si interiéroví designéři vydělávají šesticiferné částky? Povím vám, kdy je to reálné, co všechno si musíte odmakat a kam až tuhle kariéru můžete posunout.
Mýtus versus realita: Šesticiferný plat v interiérovém designu
Když si vygooglíte plat interiérového designéra, výsledky vás možná překvapí. V českém kontextu se většina začínajících designérů pohybuje někde mezi 25–40 tisíci korun měsíčně. Ti nejlepší v Praze, Brně nebo Plzni, kteří mají za sebou známé projekty nebo šikovné PR, klidně překročí hranici 100 tisíc měsíčně. Ale tady to nekončí. Ve Spojených státech nebo západní Evropě se částky šplhají k 100 000 dolarům ročně – je to ale spíš privilegium pro zkušené profíky nebo majitele vlastního studia. Přesto i v Česku špičkoví designéři šesticiferné částky fakticky vydělávají, často hlavně díky podnikání, dobře nastavené ceně služby, vlastnímu týmu a klientům z prémiového segmentu. Nachází se v tom však určitá propast. Ne každý, kdo si říká interiérový designér, bude mít na výplatní pásce tolik.
Abych byla fér: tahle profese není pro každého. Potřebujete kontinuální vzdělávání, skvělé oko pro detail, vlastní značku a schopnost najít si ty správné klienty. Podle dat Českého statistického úřadu bylo v ČR v roce 2024 přes 3 000 evidovaných designérů – z toho jen odhadovaná desetina měla roční příjem přes 1 milion Kč. Pokud tedy chcete patřit do tohohle exkluzivního klubu, připravte se na dlouhodobou práci, marketing i schopnost pečlivě vybírat zakázky.
Zajímavý příklad nabízí Martina Pištěláková, jejíž studio v roce 2023 realizovalo přes 40 projektů. Sama říká:
„Bez síťování, doporučení a práce na vlastní prezentaci by to bylo nemožné. Samotné návrhy nikdo nezaplatí zlatem, důležité jsou služby navíc a kontakty.“
V anglosaských zemích je běžné, že i začínající designér bere kolem 50 000 dolarů ročně, po pěti letech se může blížit ke 100 000 USD a více, pokud je dostatečně šikovný a má portfolio převážně privátních rezidencí a firemních zakázek. V Česku jsou hranice nižší, ale k šesticifernému příjmu se dá dostat, pokud nezůstane jen u malé domácí klientely nebo běžných firemních projektů.
| Pozice | Průměrná roční mzda ČR (Kč, 2024) | USA (USD, 2024) |
|---|---|---|
| Začínající designér | 420 000 | 50 000 |
| Zkušený designér | 800 000 | 85 000 |
| Vlastník/studio lead | 1 500 000+ | 150 000+ |
Co určuje výši příjmu interiérového designéra
Praxe ukazuje, že plat interiérového designéra nekopíruje tabulky jako ve státní správě. Tohle povolání je skoro jako podnikání – i když jste zaměstnaní, pořád rozhoduje hlavně okruh klientů, místo působení, šířka nabídky, mediální obraz a schopnost rozšířit tým. Ceny zakázek se liší podle prestiže, lokalit i cílových skupin. Někdo navrhne studentský pokoj za pár tisíc, někdo řídí rekonstrukci vily za 12 milionů.
Není výjimkou, že designéři fakturují 600 až 2000 Kč/hod nebo berou procenta z hodnoty zadání, například 10–15 % z ceny nábytku a vybavení. Jde vlastně o mix několika zdrojů příjmu:
- Přímá práce nad návrhem
- Koordinace realizace (autorský dozor)
- Prodej doplňků a nábytkových sestav
- Poradenská činnost
- Provizní spolupráce (například s kuchyňskými studii nebo stavebními firmami)
Opravdu velké peníze přichází, když má designér zakázky typu „full-service“: vybere se místo, připraví studie, dozoruje se stavba a nakonec se dodá i výbava. Takové projekty probíhají klidně rok a nebývá ojedinělé, že se na faktuře sečte milion a více. To ale znamená vysokou odpovědnost, špičkově zvládnuté projektové řízení a odolnost vůči stresu i nečekaným zvratům – což je v designu běžné.
Jakmile designér pracuje s portfoliem klientů, kteří oceňují značku a originalitu, a rozšíří záběr třeba na kanceláře, komerční budovy nebo dokonce hotely, roste i jeho cena raketově. Freelanceři si často nastavení cen podhodnocují – kdo si ale troufne říct si o pořádnou částku, vyhraje. Pokud chcete šesticiferný příjem, musíte také dobře nakládat s časem a naučit se delegovat rutinní práci na asistenty nebo juniorní kolegy. Tím pádem zůstane na vaší straně celá marže z těch nejsložitějších zakázek.
Skrytým pomocníkem je digitalizace. Moderní interiéroví designéři využívají 3D vizualizace, VR prezentace a real-time konzultace – bez chytrých nástrojů by jim utekla konkurence. Zahraniční platformy typu Houzz nebo Behance pomáhají prezentaci i navazování globálních spoluprací.
Jak začít cestu ke šesticifernému příjmu v interiérovém designu
Startovní čára je důležitá. Většina úspěšných designérů šla přes umělecké nebo technické školy, pak si prošla menšími projekty, aby si vyzkoušeli různorodé styly a klientské výzvy. Hodně ovšem záleží na osobnosti – introverti v tomhle oboru obvykle bojují víc, protože velká část práce je o komunikaci, přesvědčování a marketingu. Nejen navrhujete, ale také prodáváte svou službu. První radou je vybudovat si portfolio, i kdyby šlo zpočátku jen o bezplatné nebo nízko rozpočtové projekty pro známé. Ukázky vaší práce budou vstupenkou k lepším klientům.
Pak musíte popřemýšlet nad tím, jak se budete propagovat. Instagram a Pinterest nejsou jen na inspiraci – jsou to vaše výkladní skříně. Spousta zakázek padne právě na základě skvěle prezentovaných realizací na sociálních sítích. Nezapomínejte ani na webové stránky, kde můžete ukázat nabídku, recenze a kontakt. Kdo není dnes online, jako by nebyl.
Chytrá věc je sebeprezentace v médiích. Pokud se vám podaří dostat do designových časopisů nebo pořadů o bydlení v televizi, získáte zcela jinou reputaci a klienti přijdou sami. Když si vezmete například tvář pořadu „Jak se staví sen“ – mnoho účastníků z minulých sérií zůstává v povědomí veřejnosti a jejich ceny výrazně rostly.
- Vzdělávejte se v trendech a technologiích – každé 2 roky se mění styly, materiály i přání klientů
- Rozšiřujte službu – přidejte poradenství v oblasti staveb, projektové řízení nebo třeba home staging
- Budujte síť kontaktů – s architekty, dodavateli, řemeslníky, PR agenturami
- Nebojte se říct si o adekvátní cenu, nenechte se tlačit do levných projektů jen pro referenci
- Podnikejte – živnost vám dovolí oslovit profesionály i firmy, kde jsou rozpočty výrazně vyšší
Nezbytnou podmínkou je také kvalitní zpětná vazba od klientů. Reference – pozor, ideálně s fotkami a souhlasem ke zveřejnění – vám pomohou přesvědčit nové zájemce. Lidé důvěřují autentickým příběhům daleko víc než jakémukoli sebeskvělejšímu popisu vaší nabídky.
Typické chyby a pasti na cestě k vysokým příjmům
Mnoho lidí v oboru naráží na neviditelné překážky. První je vyhoření. Pokud přijmete příliš mnoho projektů pod cenu, rychle zjistíte, že odměna neodpovídá námaze. Klienti očekávají zázraky a často mění zadání za chodu. Když na projektech nebudete mít ochranné klauzule ve smlouvě a pevně stanovenou cenu za dodatečnou práci, všechno proděláte na „práci navíc“.
Další chybou je špatná komunikace s klientem. Nedostatečné zadání si snadno vyskládá každý jinak a výsledek málokdy splní oboustranná očekávání. Úspěšní designéři proto používají přesné specifikace, moodboardy a jasně dané milníky, které klient schvaluje. Finanční stabilitu ohrožuje i spoléhání jen na jednu oblast – například rezidenční zakázky během letní sezóny. Kdo chce opravdu vydělávat, musí umět kombinovat typy projektů (kanceláře, hotely, restaurace), aby měl práce stabilní tok celý rok.
Častou chybou začínajících designérů je také podceňování vlastních služeb a snaha zalíbit se všem. Chtějí dělat vše, od koupelny po kancelář, a dělají to pod cenou. Lepší je zaměřit se na segment, kde je na trhu nejmenší konkurence nebo největší rozpočty. Specializace pomáhá jak při tvorbě ceny, tak při oslovování klientů. Když třeba navrhujete firemní interiéry pro špičkové IT firmy, obvykle budou rozpočty vyšší a klienti náročnější – ale ochotní za kvalitu platit.
Nesmíme zapomenout na daně, povinné odvody a pravidelné investice zpět do vybavení, vzdělání i propagace. Pokud si tohle všechno neohlídáte, papírový zisk se rozplyne jako pára nad hrncem. O zkušenosti se rád podělil i designér Michal Vávra:
„Největší chyba byla, že jsem spočítal jen hodinovku, ale už jsem do toho nezahrnul dovolenou, nemoci nebo náklady na hardware a software. Reálný příjem jsem tak musel upravit skoro o třetinu dolů, abych přežil první dva roky.“
Co čeká interiérové designéry v budoucnu: výhled do 2030
Povolání interiérového designéra se bude – stejně jako celá stavební branže – měnit spolu s technologiemi a životním stylem. Klienti jsou dnes informovanější, mají jasnější představu a často hledají inspiraci na internetu, což znamená vyšší tlak na kreativitu i rychlost dodání návrhu. Zároveň se mění požadavky: roste zájem o udržitelné materiály, chytré domácnosti, funkčnost a zdravé prostředí. Ti, kdo budou tento trend zachytávat, mají šanci prorazit i na mezinárodní scéně.
Do budoucna se očekává větší zapojení AI, 3D tisku a digitalizace všeho včetně výroby nábytkových solitérů. Designéři, kteří se naučí programovat nebo používat pokročilé nástroje (například Rhino, Blender, Twinmotion či Enscape), budou neporovnatelně dál než ti, kteří uvíznou u ručního kreslení. Z dat agentury Randstad vyplývá, že poptávka po interiérových designérech a projektových manažerech v designu naroste do roku 2030 až o 20 % oproti roku 2023. To je šance – stejně jako export nápadů do zahraničí a práce na vzdálených projektech.
Nadějí pro šesticiferný plat je spolupráce se zahraničními klienty a dlouhodobé kontrakty na hotelech nebo rezidenčních komplexech. Otevírají se i možnosti pro digitální studio, konzultace na dálku nebo online školy interiérového designu. Vítězí ti, co se dokážou rychle přizpůsobit, učit pořád nové věci a nebojí se ozvat o slušné peníze.
A tak jestli vás láká otázka, jestli interiérový designér může vydělávat šesticiferné částky – může. Ale není to pro každého a rozhodně to není jen otázka štěstí nebo pohybu na trhu. Chce to talent, obchodní duch, kreativitu a odvahu hledat vlastní cestu.